Od koho: folky Carovne slovicko: tutok
Predmet: Vianoce Datum a cas: 26.12.2011 21:28
aj my, mimozemstania v Kabule, vam prajeme prijemne sviatky a Allah nech vas ochranuje na Vasich putiach aj v roku 1433, a nech vas pod Krivaňom, od Ašu až po Čiernu našu, v žiadne rano nezobudi muezin a nech "čmelici" zostanú tam kde sa narodili:


zraky zaníceny jako Kriváň v burce,
ze srdcí jí šípy rostou na odpůrce.
Nad hlavami točí valaškami hoši,
a před nimi Vávro jako na Tátoši;
letí jak by orel dal mu křídla ručí —
hoj, už Turky svírá lvího do náručí,
palošem v ně rubá litým z Tater žíly,
Paromův blesk na něm spočinul v tu chvíli.

Žene junač Turky valaškami, kyjci —
do vln Hronu vrahy ženou Turkobijci,
a Hron pohněvaný nepřátely chytá —
ej, byla to bitka na Příboji lítá!

Lála! aga sketa do vln skočiť váhá,
padá na kolena, volá na Alláha,
prosí pro bůh milosť, strach jím běhá křečný:
„Nevíš, čestně umřít — žij, ty nestatečný!"
Odvrátil se Vávro — skočil aga v nohy,
utíkal a v dálce hrozil ze zálohy:
„Chraň se, ďaure Vávro, vrátím se jak čmelík,
na supa však vzrostu — Alláh, Alláh velik!"

Hej, v průsmyku hlučno: po krvavé plaši
Lupča s Lubětovou hýří v samopaši...