Perličky ze školních lavic

Pojďte si s námi zavzpomínat na školní léta...


Zase přijel vlak pozdě? Ještě se načekáme, než u nás budou jezdit elektrické lokomotivy plnou parou...

Dobře, není pravda, že chodíš pozdě do školy, ale přiznej se, že vyučování začne dřív, než přijdeš ty.

Chlapci, kdo neví, co se dělá na záchodě, ať přijde do ředitelny, já mu to tam předvedu.

Pravda, děti, dělat kružnici podle pravítka je obtížné.

Jsem zásadně proti posmrtnému životu. Chci mít alespoň po smrti pokoj.

Už toho mám dost. Podám si žádost o odchod do penze. Takto se nedá žít. Já se bojím ředitele, ten inspektora, ten se bojí své ženy, ta zase svých dětí a jenom ty děti, ti nevinní andílci se nebojí vůbec ničeho.

Máš svůj rozum, pravda začínáš s málem, ale to dělali i slavní lidé.

Výkřik módy znamená, že každý, kdo se dozví její cenu, vykřikne.

Budu muset s tebou udělat to, co s budíkem. Před zvoněním zatřást!

Lepidlo vám nepůjčím. Nedá se odlepit od regálu.

Koukejte se, žáci. Jestli můj výklad neustále budete přerušovat potleskem tak se nikam nedostaneme.

Jen se děti rozhlédněte, co je krásy na tom světě. Proboha, do čeho jsem to šlápl?

V jiných třídach jsme mnohem dál. Ne, že by tam žáci byli chytřejší, ale nekladou takový odpor.

Vám se pětka nelíbí? Ani mně ne, ale šestku dát nemohu.

Kdo má v nepořádku sešit, tak si do zítřka pořídí nový nebo ho zapomene doma, protože zítra k nám přijde pan inspektor.

Tvou maminku už poznám podle jejího příjemného pronikavého hlasu.

Mluvte správně česky, nebo vám to zůstane nafurt!

Jak to, že nevíš s jakým i? Ženy si hrály s tvrdým a muži šli domů s měkkým.

Neprohlížej si mě tak kriticky Macháčku. Kdyby si mne tak prohlížel manžel za svobodna, tak jsem dodnes panna.

Uč se Málková nebo si tě tady nechám s potěšením na semeno.

Kdyby některá o přestávce omdlela tak jí rozepněte halenku a všechno ostatní nechte na mne.

Snažím se do vás děvčata nacpat jazyk svědomitě, jak to jen jde, ale vy reagujete nedostatečně.

Kdo umí, umí. Kdo neumí, vozí kočárek.

Novotný je v šesté třídě jako doma. Inu, člověk si přece jenom za dva roky zvykne.

Vždycky je lepší se dívat do blba než na blba.

Kdyby uměl učitel všechno, tak by neměl žádný důvod učitelem zůstat.

Oxidů známe pět. Všechny tři jsou škodlivé.

Tu ukázku si odnes zpátky do lavice a přines mi celý úkol.

Řekni tátovi, že se musí v matematice polepšit nebo propadneš!

Ty mi tedy napřed tvrdíš, že měl vlak zpoždění a potom, že ti ten zpožděný ujel?

Na výletě se chovejte vybraně. Nevíte, jestli se neocitnete mezi slušnými lidmi.

Zase se vykláníte z okna? Až někdo vypadne ven, tak budete opět tvrdit, že to nebyl nikdo z vás?

Cože, ty mi budeš odpovídat, že se dáš poddat?

Za pravdu musíte být připraveni bojovat nebo alespoň padnout.

Dnes jsi byl dobrý, tak ti dám dostatečnou.

Nech těch řečí tam vzadu, na kecání jsem tady já!